Pracovní list dnes vytvoří každý, ale poznáte ten kvalitní?

Sobota 24. října 2026, Blog

Canva a umělá inteligence změnily způsob, jakým učitelé připravují výukové materiály. Vytvořit pracovní list je dnes otázkou několika minut. Jenže čím jednodušší je jeho tvorba, tím důležitější začíná být otázka kvality. A ta rozhodně nespočívá jen v hezkém vzhledu.

Od prázdné stránky k hotovému pracovnímu listu za pár minut

Ještě před několika lety vyžadovala tvorba vlastních pracovních listů poměrně dost času. Učitel musel připravit zadání, vyřešit grafickou úpravu, rozmístění jednotlivých úloh a často se potýkal i s technickými omezeními používaných programů. Dnes stačí otevřít Canvu, požádat umělou inteligenci o přípravu úloh a během několika minut můžeme mít na obrazovce hotový pracovní list.

A to je skvělá zpráva. Vlastní materiály můžeme přizpůsobit konkrétní třídě, probíranému učivu i individuálním potřebám žáků. Nemusíme hledat materiál, který alespoň přibližně odpovídá tomu, co právě potřebujeme. Jenže tato dostupnost přináší i zajímavý paradox.

Čím jednodušší je pracovní list vytvořit, tím důležitější je umět posoudit jeho kvalitu. Umělá inteligence nám totiž dokáže vygenerovat deset matematických příkladů a Canva je zasadí do atraktivní grafické podoby. To ale ještě neznamená, že vznikl dobrý výukový materiál.

Hezký pracovní list nemusí být dobrý pracovní list

Když se podíváme na pracovní list, často jako první hodnotíme jeho vzhled. Líbí se nám barvy? Jsou obrázky pěkné? Působí materiál moderně a profesionálně? Jenže při tvorbě výukových materiálů bychom si měli pokládat i úplně jiné otázky. Bude pracovní list čitelný po vytištění na běžné školní tiskárně? Neztratí se důležité informace při černobílém tisku? Mají žáci dostatek prostoru pro výpočty a vlastní zápis? Jsou jednotlivé úlohy uspořádané tak, aby se v nich žáci snadno orientovali?

A co samotný obsah? Odpovídá obtížnost úloh tomu, co už žáci znají? Pracuje materiál s postupným zvyšováním náročnosti, tedy s gradací úloh? Vedou jednotlivá zadání k zamýšlenému vzdělávacímu cíli? To všechno jsou otázky, které mají pro výuku mnohem větší význam než to, zda má pracovní list krásné pastelové pozadí.

Grafika není jen dekorace

Vizuální zpracování výukových materiálů má svůj význam. Nejde ale pouze o estetiku.Záleží na tom, jak jsou informace na stránce rozmístěné, které prvky přitahují pozornost a zda se žák dokáže snadno zorientovat v zadání.

Právě tady mohou být užitečné poznatky z psychologie učení, například Mayerovy principy multimediálního učení. Ty se zabývají tím, jak navrhovat kombinace slov a obrazových informací tak, aby podporovaly učení. Přestože byly formulovány především pro multimediální prostředí, některé z nich mohou být dobrým vodítkem také při tvorbě pracovních listů.

Například princip koherence nás vede k zamyšlení, zda materiál neobsahuje zbytečné prvky, které odvádějí pozornost od učiva. Princip prostorové blízkosti zase upozorňuje na význam vhodného umístění souvisejícího textu a obrázků. Neznamená to, že pracovní list musí být strohý a bez obrázků. Znamená to především, že bychom měli vědět, proč jednotlivé grafické prvky používáme. Každý obrázek, barva nebo zvýraznění by měly mít svůj účel.

Co vlastně chceme, aby se žák naučil?

Při tvorbě pracovního listu bychom neměli zapomínat ani na jeho didaktickou funkci. Je totiž rozdíl mezi pracovním listem, který slouží k prvnímu seznámení s učivem, materiálem určeným k procvičování a listem, na kterém chceme ověřit, zda žák dané učivo zvládl. Každý z těchto materiálů může vyžadovat trochu jiné zpracování.

Pokud například připravujeme pracovní list k procvičování, měli bychom přemýšlet nad výběrem a uspořádáním úloh. Pokud má žák naopak samostatně objevovat určité matematické souvislosti, je důležité zamyslet se nad tím, jak ho jednotlivá zadání povedou k přemýšlení. A někdy může být jednoduchý černobílý pracovní list s dobře promyšlenými úlohami mnohem hodnotnější než barevný materiál plný ilustrací.

AI nám usnadní tvorbu. Didaktické rozhodování ale zůstává na nás.

Umělá inteligence dokáže být při přípravě výukových materiálů výborným pomocníkem. Ušetří čas, nabídne inspiraci a usnadní řadu technických kroků. Neměli bychom ale automaticky předpokládat, že výsledek bude didakticky kvalitní.

AI může vytvořit nesprávné řešení, nevhodně formulované zadání nebo soubor úloh, který sice tematicky odpovídá našemu požadavku, ale nesleduje zamýšlený vzdělávací cíl. A stejně tak může vytvořit materiál, který na první pohled vypadá výborně, ale při skutečném použití ve třídě narazíme na řadu problémů. Právě proto bude podle mě stále důležitější schopnost učitele kriticky posoudit, co mu technologie nabízí.

Budoucnost tvorby pracovních listů nebude jen o tom, kdo je dokáže vytvořit rychleji. Bude především o tom, kdo dokáže vytvořit materiál, který skutečně podporuje učení. A to je dovednost, kterou za nás žádné grafické tlačítko ani dokonale formulovaný prompt automaticky nevyřeší.